Farní pouť do Číhošti 3.10.2015

V sobotu 3. října v 7.30 ráno vyjížděl z Ivančic autobus s 47 poutníky. Brzy začalo svítit sluníčko a slibovalo krásný podzimní den. Než jsme se pomodlili a trochu poklábosili, byli jsme v Polné – v místě naší první zastávky. Zde jsme měli domluvenou komentovanou prohlídku kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tento největší polenský chrám, postavený v letech 1700-1707, byl vyhlášen národní kulturní památkou, a jeho prohlídka opravdu stála za to. Trojlodní barokní bazilika je jedna z největších u nás - je 63 m dlouhá. Rovněž barokní výzdoba kostela je velice působivá. Zájemci mohli vidět i zvonici, expozici bytu zvoníka a vyhlídku z věže.

Poté jsme pokračovali do Čihoště, která byla hlavním cílem naší pouti. Zde jsme chtěli uctít památku o. Toufara, nedobrovolného „aktéra“ tzv. Číhošťského zázraku. Vše se událo takto:

Byl advent roku 1949 a v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie byla sloužena mše svatá. Náhle se oltářní kříž začal vychylovat o celých 45°. Tento jev pozorovalo devatenáct zdejších farníků. Pohyby křížku se opakovaly ještě několik dalších dnů. Zpráva o zázraku se rychle rozšířila a do Číhoště přijíždělo spoustu lidí. To však těžko nesl vládnoucí komunistický režim. Byl proto vykonstruován politický proces proti zdejšímu farářovi Josefu Toufarovi. TehdejšíStB ho v lednu zatkla a mučila, aby ho přiměla k doznání, že při mši manipuloval s křížkem na oltáři.  Josef Toufar se nepřiznal a zemřel na následky brutálního mučení 25. února 1950 ve věku osmačtyřiceti let. Po "sametové revoluci" byl páteru Josefu Toufarovi i dalším stíhaným a mučeným farářům postaven u kostela památník.

Kostelík nás překvapil nejen tím, jak je malinký, ale i tím, jak je krásně opravený, čistý a vyzdobený. V uctivém rozpoložení jsme zde společně slavili v 11 hodin mši svatou, kterou celebroval náš P. Römer. Pak jsme měli možnost vidět pokoje na faře, kde P. Toufar žil, a kde jsou kromě jeho osobních věcí umístěny i informační panely s popisem celé události. Rozloučili jsme se s milou paní průvodkyní a vydali jsme se na další cestu. Bohužel jsme se pro nedostatek času nemohli podívat na pamětní kámen, který upozorňuje, že právě Čihošť je geografickým středem České republiky.

Brzy jsme dojeli na ekofarmu v Bohdanči. Tam jsme měli v restauraci Agnes zamluvený výborný oběd. Po něm následoval volný program. Kdo chtěl, mohl se projít kolem farmy nebo vylézt 216 schodů na rozhlednu Bohdanku, která je se svoji výškou 52 m nejvyšší rozhlednou svého druhu v ČR i v Evropě. Byla postavená v roce 2011 z dřevěné kulatiny.

Naší poslední zastávkou byl premonstrátský klášter Želiv. Bohužel jsme se však do kláštera ani do kostela nedostali. V klášteře právě probíhaly exercicie, a proto byl uzavřen. Kostel nyní prochází celkovou rekonstrukcí. Asi 20 poutníků využilo možnosti navštívit klášterní pivovar, kde o. Pavel předem domluvil exkurzi. Zde jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o historii klášterního pivovaru, o technologických postupech vaření piva a o druzích vyráběných piv. S prohlídkou byla spojená i degustace, takže můžeme potvrdit, že zdejší nefiltrované a nepasterizované pivo má opravdu vynikající chuť.

Plni hezkých zážitků jsme se vraceli domů. Díky Bohu za vydařenou pouť a o. Pavlovi za skvělou organizaci celého dne. (RD)

Fotografie nalezdete zde.