Růženec a světci

Všichni věřící jsou vyzýváni k modlitbě sv. růžence /společný čas 20:00/ anebo, jak kdo kdy může,  na úmysl zastavení pandemie.

RŮŽENEC A SVĚTCI

   Velký mystik a učitel Církve sv. Alfons Liguori pokládal pobožnost růžence za jednu z podmínek věčné spásy. 

 Neustále doporučoval: „Chceme-li pomoct duším v očistci, modleme se růženec, který jim přináší velkou úlevu.

   Intuici o spásné hodnotě růžence měl i Michelangelo, který ji zvěčnil ve svém nejslavnějším díle Poslední soud v Sixtinské kapli. Na fresce po Ježíšově pravici jsou mezi dušemi, které stoupají do nebe, také ty, které jsou vytahovány prostřednictvím růžence, kterého se pevně drží.

   Růženec v roli spásného řetězu se objevuje i v jednou snu Dona Bosca. Silný jedovatý had se chystal napadnout své oběti, ale byl zadržen smyčkou silného provazu, který ho usmrtil. Provaz byl pak uložen do krabice. Když pak krabici znovu otevřeli, provaz vytvářel dvě slova: Ave Maria. Don Bosco podal toto vysvětlení: Had představuje ďábla, smyčka Ave Maria a provaz růženec, který se skládá ze Zdrávasů, jimiž je možno svrhnout démony do pekel…

 Svatý Don Bosco, velký vychovatel mládeže, pokládal růženec za základní bod své výchovné metody. Markýz Roberto d´Azeglio jednou navštívil oratoř ve Valdoccu a obdivoval Boscovo dílo, jen růženec se mu nelíbil, pokládal ho za nudný a neužitečný. Don Bosco mu odpověděl s vlídností, ale i s pevností: „Nuže, já si zakládám na této modlitbě a mohu říct, že na ní stojí moje instituce. Byl bych ochoten zanechat jiných, třeba velmi důležitých věcí, ale růžence nikdy.“

   Také papež Hadrián VI. pokládal růženec za bič na ďábla. S růžencem v ruce můžeme vítězit nad pekelnými mocnostmi, vášněmi a nebezpečími všeho druhu, proti všem pokušením, která vystupují v každé době a na každém místě.

   Růženec je prostředek záchrany pro duši i tělo. Je nám záchranou v boji s nepřáteli, v nebezpečí života, ale také pomáhá chránit nedotčenou víru a podporuje nás v úsilí o nápravu života, jak potvrzuje svatý Dominik, když růžencem bojoval proti Abigenským, kteří svými bludy ohrožovali křesťanství.

Také svatá Terezie z Lisieux ujišťuje s úchvatnou prostotou, že modlitba růžence je jako kvas, který může obnovit zemi. A skutečně tomu tak je. Známe celé země a oblasti, které duchovně rozkvetly díky pobožnosti svatého růžence.

   Svatý Karel Boromejský ihned po Tridentském koncilu začal s obnovou milánské diecéze tím, že zavedl ve všech farnostech pobožnost svatého růžence. Sklidil bohaté plody v bohatém životě víry. 

   Svatý Vincenc Palotti dosvědčuje, že apoštolát svatého Kašpara de Bufalo byl proto tak plodný, protože ukládal propagovat a praktikovat modlitbu svatého růžence, jako účinný prostředek k obnově mravů.

  „Růženec je zvláštní záštitou proti herezím a neřestem“, jak říká římské oficium k 7. říjnu. Kam vstoupí, tam přitahuje a zachraňuje duše jako „řetěz, který nás spojuje s Bohem“ (Bartolo Longo).

   Co říct o záchraně, kterou působí růženec tím, že dosahuje obrácení hříšníků? Stačí připomenout, že v Lurdech a ve Fatimě žádala Panna Maria opakovaně modlitbu svatého růžence. Všichni světci zakusili velkou moc růžence na tomto poli a ručí za to bezvýhradně. 

V důvěrném deníku P. Maxmiliána Kolbeho nacházíme tuto krátkou větu o modlitbě růžence: „Kolik růženců, tolik spasených duší.“ Jeden růženec může tedy zachránit duši. Neměli bychom toho využívat, abychom pomohli zbloudilým bližním a zachránili duše, které se vzdálily od Boha?

   Svatý Ludvík Grignion Maria z Montfortu nás ujišťuje, že hříšník nemůže zůstat zatvrzelý, když použijeme růženec. Proto mohl napsat ve své vzácné knize nadpis: „Obdivuhodné tajemství svatého růžence, jak se obrátit a dojít spásy.“

   Svatý Klement Maria Hofbauer byl apoštolem a svým způsobem specialistou, jak dosáhnout obrácení pomocí růžence.  Ujišťoval, že pomocí růžence vždy dosáhl vytoužených obrácení, i když se jednalo o hříšníky, kteří třicet, čtyřicet let nepřistoupili ke svátostem. A jeho tvář se vždy rozzářila, když mohl zvolat: „Pán mi dal další duši skrze růženec!“

   Svatý Ludvík Bertrando byl nazýván apoštolem Indie. Růžencem zde způsobil mnoho zázraků, uzdravoval nemocné a také vracel k životu mrtvé, ale především dosáhl na deset tisíc obrácení.

   Neobyčejný apoštol svatý farář Arský růžencem přitahoval duše, pak na ně přivolal potřebná déšť milosti a dosáhl tak nečetných, často i zázračných obrácení.

  O svatém otci Piovi víme, že se modlil růženec ve dne v noci. A těmito růženci přitahoval do San Giovanni Rotonda zástupy duší, které potřebovaly milost a světlo a které rozmnožovaly zástupy obrácených. 

Jedné ženě zemřel bratr. Byl to dobrý křesťan a jeho smrt ji velmi zarmoutila. Ve snu viděla P. Pia a ten ji těšil: „Pomodli se dvě stě růženců a tvůj bratr bude v nebi.“ Ráno se vypravila za otcem Piem a s pláčem se ho ptala, kde je nyní její bratr. P. Pio jí odpověděl: „Neřekl jsem ti to dnes v noci? Pomodli se dvě stě růženců a tvůj bratr bude v nebi.“ Jindy P. Pio daroval růženec jedné své duchovní dceři a řekl jí: „Svěřuji ti poklad. Nauč se shromažďovat poklady. Vyprazdňujme očistec!

   Aby bylo dosaženo konce první světové války, doporučila Panna Maria ve Fatimě modlitbu růžence. Aby bylo křesťanství zachráněno před islámem, zahájil svatý Pius V. růžencové tažení a svěřil osud bitvy u Lepanta modlitbě svatého růžence. Zde bylo dosaženo slavného vítězství.

Růženec dobývá mír, chrání ho, zahání války a přináší vítězství. Svatý Jan Bosco ujišťoval, že tam, kde se denně modlí růženec, budou „dny pokoje a klidu“. Svatá Terezie z Lisieux říká, že ať jsou hříchy lidí jakkoliv veliké, „jestliže se budou modlit růženec, Bůh svět neopustí, protože tato modlitba má nad jeho srdcem velkou moc“.

   Panna Maria dala skutečně růženci velkou moc. Růženec obrací hříšníky, zjednává pokoj, vzdaluje tresty časné i věčné, vysvobozuje z očistce. Proto ho Panna Maria tolik požaduje. 

   Svatý Dominik měl jednou v noci sen, ve kterém viděl ohnivou propast, do které byly duše ponořeny, a viděl Pannu Marii, jak starostlivě s mateřským soucitem vytahuje zlatým řetězem duše z této propasti. Tento řetěz byl právě růženec.

vu.“

 Můžeme tedy duším v očistci prokázat svými růženci mnoho lásky.